Proč nás některé zvuky bolí? (V případě ztráty sluchu i bez ní) 

Chcete snížit svoji citlivost vůči zvukům? Zjistěte jak! 

Pokud vám někdy vstávaly vlasy hrůzou na hlavě, když jste slyšeli nehty skřípající po tabuli, víte, jak nepříjemné některé zvuky můžou být. Někteří lidé jsou na zvuky samozřejmě citlivější než jiní. Většině lidí je nepříjemně pouze u nadměrně hlasitých nebo velmi pronikavých zvuků, ale jiné vyčerpávají i běžné zvuky všedního dne. 
Citlivost na zvuk ovlivňuje lidi se ztrátou sluchu i se sluchem, který funguje perfektně. Je ale běžnější u lidí s určitými typy ztráty sluchu, například senzorineurální nebo se ztrátou sluchu způsobenou věkem. I lidé s tinnitem mohou mít mimořádně citlivý sluch. 


Abyste se s nepříjemnými účinky zvuků, které vám způsobují bolest, vypořádali, je důležité porozumět různým typům citlivosti na zvuk. Pochopení příčiny hypersenzitivního sluchu patří mezi první kroky k tomu, jak ji řešit a jak svoje zážitky z poslechu zlepšit. 

Různé typy citlivosti na zvuk

Hlasité zvuky 

Pro osoby se zdravým sluchem jsou obvykle nepříjemné velmi hlasité zvuky. Zvuky, jejichž frekvence spadá do rozpětí 2 000 - 5 000 Hz, se poslouchají obzvlášť nepříjemně, a to ze dvou důvodů. 
Zaprvé, pokud se vystavujeme hlasitým zvukům, náš sluch se tím poškozuje. Vlastně jakýkoliv zvuk nad 85 dB může ztrátu sluchu způsobit. Jelikož hlasité zvuky poškozují nervy, membrány i vláskovité buňky vnitřního ucha, je logické, že nám přijdou nepříjemné. A protože nám tyto zvuky přijdou natolik protivné, je pravděpodobnější, že změníme prostředí nebo snížíme hlasitost, čímž sluch před vystavením se nadměrnému hluku ochráníme.
Zadruhé, studie prokázaly, že náš mozek na vysoké zvuky reaguje jinak, obzvlášť na ty, jejichž frekvence spadá do rozmezí 2 000 - 5 000 Hz. I když se neví, proč přesně se to děje, zobrazovací studie potvrdily, že jedna konkrétní část mozku - amygdala - se v případě, kdy slyšíme zvuky o této frekvenci, aktivuje. A jelikož je amygdala odpovědná za naše emoční reakce, může to vysvětlovat, proč jsou nám tyto vysoké zvuky nepříjemné, způsobují strach, nebo dokonce paniku. 

Hyperakuze 

Lidé s běžně fungujícím sluchem jsou schopni tolerovat zvuky o síle až 95 dB, než jim začnou být nepříjemné. V případě hyperakuze je ale individuální schopnost snášet hluk snížena. Osoby s hyperakuzí mají práh nepříjemného poslechu mnohem nižší než průměr.
Naštěstí se dá hyperakuze vyléčit pomocí sluchadel. Sluchadla generující růžový šum se chovají jako maskovací zařízení, která minimalizují účinky každodenních zvuků nebo hluku z pozadí na člověka. Snížením vaší citlivosti na sluch můžou správně nastavená sluchadla generující růžový šum značně snížit projevy hyperakuze. 

Fenomén verbování 

Tento typ citlivosti na zvuk obvykle postihuje osoby, které mají prokazatelnou ztrátu sluchu. Sníženou schopnost slyšet má často na svědomí poškození nervů, membrán nebo vláskovitých buněk. Typ a rozsah poškození určuje, jakou sílu a hladinu zvuku už neslyšíte. 

Pokud jste vystaveni zvukům o určité výšce nebo frekvenci, kvůli ztrátě sluchu je neuslyšíte. Pokud se ale výška nebo frekvence zvuku změní, takže ho najednou uslyšíte, může se vám kvůli tomuto náhlému vystavení zvuk zdát nepříjemný. To může vysvětlovat i to, že ztrátu sluchu často doprovází zvýšená citlivost na zvuky. 

Při zesílení zvuku jsou místo poškozených buněk "naverbovány" další buňky. Pokud jsou vláskové buňky nepoškozené, slyšíte tuto konkrétní výšku nebo frekvenci normálně. Pokud jsou buňky poškozené, může se stát, že televizi o hlasitosti 30-45 neslyšíte, ale jakmile zesílíte na 46, zvuk už je pro vás příliš hlasitý. To je proto, že hlasitost 30-45 by normálně zachytily buňky, které jsou nyní poškozeny. U hlasitosti 46 už jsou však už "naverbované" další, zdravé buňky. A jelikož ty ztráta suchu už nepostihuje, najednou slyšíte hlasitost 46, která pro vás může být tak hlasitá, až je to nepříjemné. 

Používání sluchadel může tento typ citlivosti na zvuk výrazně snížit. Sluch se se sluchadly zlepší celkově a nebude docházet k náhlému "přeskoku" mezi tím, že neslyšíte vůbec nic, a tím, že je vám zvuk už nepříjemný. A navíc používání sluchadel, která generují růžový šum, může zlepšit i citlivost na zvuk způsobenou ztrátou sluchu. 

Sluchová hypersenzitivita 

Někteří lidé se se zvýšenou citlivostí na některé zvuky prostě narodí. Obvykle jsou hypersenzitivní vůči zvukům, které převyšují určitou frekvenci, i když je to individuální. Podle úrovně hypersenzitivity se dokonce i každodenní zvuky a hluk v pozadí mohou měnit v mimořádně nepříjemnou záležitost.
Hypersenzitivní na zvuky jsou občas také autisté, i když tyto dva problémy se společně vyskytovat nemusí. S terapií sluchové integrace může být ale hypersenzitivita na zvuky snížena, což umožňuje tolerovat zvuky bez negativní reakce. 

Misofonie 

Lidé s misofonií nenávidí určitý zvuk. Na rozdíl od jiných typů citlivosti na zvuk se misofonie neodvíjí od hlasitosti nebo výšky zvuku. Pro osoby s misofonií jsou často spouštěče i velmi tiché zvuky. Misofonie se často léčí terapií zvukem, i když některým lidem spíše pomohou maskovací zařízení a generátory bílého šumu. 

Léčba citlivosti na zvuk 

Jak vidíte, citlivost na zvuk může mít celou řadu příčin. Pokud ji chcete náležitě léčit, je důležité vyhledat odborníka - foniatra. Prohlídkou u foniatra získáte celkovou diagnózu a budete moci porozumět tomu, proč jste na nějaké zvuky citlivější.

Další příčinou zvýšené citlivosti na zvuky může být ztráta sluchu způsobená hlukem. I když se ztráta sluchu vyléčit nedá, svůj sluch můžete chránit a předejít jí. Pokud už trvalou ztrátu sluchu máte, správná sluchadla vám pomohou znovu slyšet a minimalizovat vaši citlivost na zvuky.

Důležité je vyhledat tu správnou léčbu. Ať už citlivost na zvuky způsobuje cokoliv, foniatr vám může pomoci zážitek z poslechu zlepšit. Foniatra můžete najít v sekci vyhledávání lékařů. Více článků o sluchu a zdraví sluchu naleznete na našich stránkách

Přejít nahoru